Vlastnosti halogenidů

Vloženo dne 21. 9. 2019, autor Fričová Viktorie.

Učivo

Vlastnosti halogenidů

Očekávaný výstup

Studenti zkoumají vlastnosti halogenidů a z pozorovaných výsledků zpracují protokol

Popis

Evokace:
Jak vznikají černo-bílé fotografie?

1. Studenti pracovali ve dvojicích,což umožňuje spolupráci i individuální přístup.
2. Na začátku obdržela každá dvojice čtyři sloučeniny-chlorid sodný, chlorid draselný, bromid draselný a jodid draselný.
3. Studenti si látky prohlédnou a popíší jejich vzhled -barvu, krystalickou strukturu, zápach
4. Každou z látek dali studenti do dvou zkumavek. Do první zkumavky přidali vodu, aby zjistili, zda-li jsou látky rozpustné ve vodě a do druhé přidali líh pro zjištění, rozpustnosti látek v lihu.
5. Všechny látky se rozpustily ve vodě, zatímco v lihu jsou nerozpustné.
6. Po přidání dusičnanu stříbrného do vodných roztoků solí, vznikla bílá či nažloutlá sraženina, která na světle ztmavla.
7. Studenti dostali za úkol vyhledat, k čemu se tato chemická reakce využívá?
8. Svá pozorování, probíhající reakce a závěry zpracovali studenti do protokolu.

 

Ukázka studentského protokolu:

Vlastnosti látek obsahující halogeny

Vypracovala: Malcová Spolupracovala: Haňurová
Zadání: Zjistit vlastnosti látek obsahující halogeny.
Pomůcky: Zkumavky, stojan na zkumavky, stojany
Látky: Chlorid sodný (NaCl), chlorid draselný (KCl), bromid draselný (KBr), jodid draselný (KI), dusičnan stříbrný (AgNO​3​)

Postup:

1. Do zkumavek jsme nejdříve nasypaly již zmíněné látky a to vždy každou látku do dvou zkumavek.
2. Do jedné zkumavky jsme vždy nalily vodu a do druhé líh.
3. Dále jsme zkoumaly rozupustnost látek právě ve vodě a v lihu.
4. K roztoku halogenidů jsme přidaly roztok dusičnanu stříbrného.
5. Tento roztok jsme potom vystavily světlu.

Závěr:

Jako výsledky laboratorní práce jsme měli uvést odpovědi na následující otázky:
1)Látky obsahujícíhalogeny mají/nemají podobné vlastnosti?
Látky obsahující halogeny mají podobné vlastnosti. Příkladem podobnosti je například rozpustnost ve vodě, ale naopak nerozpustnost v lihu.
2)Jaké jsou teploty tání uvedených látek?


3)Co se stane s látkami po přidání roztoku dusičnanu stříbrného.
Když do látek přidámek roztok dusičnanu stříbrného, vznikne reakce. Pozorujeme vznik sraženin, a proto tuto reakci nazýváme srážecí. Srážecí reakce je reakce, kdy z rozpustných sloučenin vzniká látka nerozpustná (sraženina). Reakcí rozpustných solí halogenidů s dusičnanem stříbrným vznikají nerozpustné halogenidy stříbra.
Zdroj: http://www.1zdar.cz/soubor­52­183­180­.pdf

4)Co se stane po vystavení na světlo?
Halogenidy stříbrné se působením světla rozkládají na: stříbro a příslušný halogen.
Zdroj: http://www.1zdar.cz/soubor­52­183­180­.pdf 

5) Uveďte chemickou rovnici srážecí reakce.

NaCl + AgNO3 ­­­­> AgCl + NaNO3

KCl + AgNO3 ­­­­> AgCl + KNO3

KBr + AgNO3 ­­­­> AgBr + KNO3

KI + AgNO3 ­­­­> AgI + KNO3

6) Kde se využívá citlivost na světlo?
Roztok dusičnanu stříbrného se používá jako přísada do fotografický filmů.

7) Kde se využívá dusičnan stříbrný?
Dále také slouží jako výchozí sloučenina pro přípravu některých třaskavin. Ve směsi s okrem se používá k výrobě stříbrné lazury V histologii a biochemii je dusičnan stříbrný používán jako prostředek k vybarvování stříbrem, sloužícímu k důkazu proteinů a nukleových kyselin.
Zdroj: wikipedie

8) Co jsou to halogenidy?
Halogenidy jsou soli halogenovodíkových kyselin a sloučeniny halogenů s elektropozitivnějšími prvky. Jsou to dvouprvkové sloučeniny. Halogenovodíky jsou dvouprvkové sloučeniny s molekulami skládajícími se z jednoho atomu vodíku a jednoho atomu halogenu, jejich obecný vzorec je tedy HX, kde X je halogen. Jejich rozpouštěním ve vodě vznikají halogenovodíkové kyseliny.
Zdroj: wikipedie

Dojmy z hodiny:​Největším problémem bylo to, že studenti použili příliš velké množství soli a v malém množství vody se pak všechna sůl nerozpustila a studenti pak z toho vyvozovali závěr, že soli jsou ve vodě nerozpustné. Protokoly vypracované v digitální formě umožňují studentům vytvořit si obecnou osnovu protokolu a také uchovávat databázi již vytvořených protokolů po několik let. Navíc si studenti na internetu vyhledávají odpovědi na otázky. Studenti mohou do protokolu vložili fotografie, pořízené při laboratorní práci a přehledné tabulky vlastností halogenidů.